Malá divadelní poetická koláž věnovaná hluboce lidské poezii básníka, scenáristy a výtvarníka Jacquesa Préverta a šansoniérky Édith Piaf.
Hrají a recitují Ivan Pelc a Michaela Čápová.
Šansony Édith Piaf zpívá Stáňa Tothová (Stana)
Édith Piaf
Slavná francouzská zpěvačka, legendární představitelka šansonového žánru. Narozena r. 1915 v Paříži, vl. jm. Édith Giovanna Gassion. Často banální texty dokázala svým projevem povýšit na umění. V r. 1935 ji objevil na ulici majitel baru Louis Leplée. Ten ji uvedl na scénu pod jménem Môme Piaf. Poté žije a spolupracuje s textařem R. Assoem. První triumf slaví v r. 1937 na scéně A.B.C.
Po druhé světové válce se stává nejpopulárnější francouzskou zpěvačkou doma i v zahraničí (vč. USA). Po r. 1949 ale začínají narůstat její problémy s alkoholem a drogami. V r. 1962 se provdala za zpěváka Théa Sarapa. Kromě něho pomohla na scénu i dalším interpretům (Charles Aznavour, Gilbert Bécaud, Yves Montand, Georges Moustaki).
Zemřela v říjnu 1963. K nejslavnějším písním patří např. Non, je ne regrette rien, L´etranger, Milord, Mon légionnaire, La foule, La Vie En Rose.
Jacques Prévert
Francouzský básník, textař, dramatik a scenárista. Své dětství trávil v Paříži, kam se rodina v roce 1907 přestěhovala. Se svým otcem, divadelním kritikem, navštěvoval často divadelní představení. Matka ho od mládí vedla k četbě. Po ukončení základní školy pracoval ve velkoobhodě Le Bon Marché. V roce 1918 musel nastoupit vojenskou službu a byl již po skončení války odvelen na Blízký východ. Po návratu spolupracoval se surrealistickým hnutím. Prévert byl však příliš svobodného a nezávislého ducha, aby se mohl stát opravdovým členem jakékoli organizované skupiny.
V roce 1928 založil se svým bratrem Pierrem produkční dům a stal se scénaristou a autorem dialogů mnoha velkých francouzských filmů čtyřicátých let. V roce 1932 začal psát texty k písním, převážně k šansonům, které od roku 1933 zhudebňoval geniální Joseph Kosma. Prévert byl rovněž autorem mnoha divadelních her.
V roce 1929 Jacques Prévert debutoval časopisecky textem Trochu slušnosti čili Příběh ryby kapustňáka, více ho však přitahovaly aktivity kolektivní jako divadlo a film. Stal se členem skupiny Octobre (Říjen), avantgardního dělnického divadla. V této době začíná také jeho spolupráce s filmem, píše hlavně scénáře.
