Zajištění měření kvality ovzduší ve městě Karlovy Vary
Úvod
Statutární město Karlovy Vary se rozhodlo sledovat kvalitu ovzduší v lázeňské části města. Z tohoto důvodu zajistilo prostřednictvím odborné firmy – společnosti Agdata s.r.o. instalaci 3 komplexních měřících stanic osazených příslušnými senzory. Monitorovací stanice jsou umístěny na stávajících lampách veřejného osvětlení ve výšce cca 2,5 metru.
Monitoring ovzduší je smluvně zajištěn na období dvou let, do 31. 5. 2025.
Data z měření jsou odesílána v pravidelných několika minutových intervalech do internetové aplikace a občané mohou sledovat kvalitu ovzduší a její vývoj na internetových stránkách Magistrátu města Karlovy Vary.
Upozornění - první načtení údajů z monitorovacích stanic vzhledem k množství dat může trvat o něco delší dobu v závislosti na rychlosti připojení.
Elektrochemický článek je systém 2, 3 popř. 4 elektrod, které jsou umístěny v gelovém elektrolytu. Prostor s elektrolytem a elektrodami je oddělen od okolní atmosféry difúzní bariérou. Tou procházejí molekuly měřeného plynu, které reagují s elektrolytem. Na elektrodách dochází k oxidační a redukční reakci, která má za následek změnu potenciálu článku. Se vzrůstající koncentrací plynu vzrůstá i potenciál.
Hodnocení získaných dat
Naměřená data vidíte v tomto složení:
- ikonografika aktuálního stavu tak jak je právě naměřen
- graf měsíčních průměrů měření
- tabulka měsíčních průměrů měření
Je nutné si uvědomit, že z technických důvodů jsou naměřené hodnoty aktuálního stavu porovnávány s ročním limitem. Tedy krátkodobé překročení tohoto limitu ještě neznamená celkové výrazné zhoršení kvality ovzduší. Z toho pohledu se mohou jevit jako více vypovídající hodnoty zaznamenané v grafu měsíčních průměrů.
Znečišťující látky v ovzduší a jejich vliv na lidský organismus
PM2,5 (jemné prachové polétavé částice):
Jedná se o částice o průměru menším než 2,5 mikronu. Jsou dostatečně malé, abychom je zhluboka nadechli do našich plic a ony vstoupily do krevního oběhu. Čím menší částice je, tím dál se v lidském těle dostane, a tím více je nebezpečná. Studie prokázaly, že mohou ovlivnit naše plicní i kardiovaskulární zdraví a vést k bronchitidě, astmatu a plicním onemocněním; stejně jako k srdečním chorobám, mrtvici a rakovině. Mohou také ovlivnit vývoj mozku.
PM10:
Prachové částice s průměrem menším než 10 mikronů. Většinou jsou opět vydechovány, ale stále mohou vést k podráždění dýchacích cest a infekcím. Částice PM10 jsou tvořeny komplexní směsí mnoha různých druhů látek včetně sazí (uhlíku), částic síranů, kovů a anorganických solí jako je i mořská sůl. PM10 se prakticky mohou uvolňovat z jakýchkoliv třecích ploch. Významný zdrojem je tzv. sekundární prašnost, zvíření již usazeného prachu (těžba, doprava, stavebnictví). V domácnosti může být zdrojem PM10 například hořící vařič, svíčka, lak na vlasy...
O3 (Přízemní ozon):
Troposférický ozon neboli „přízemní“ ozon je běžný v troposféře do 11 km od povrchu Země. Nejvyšší koncentrace dosahuje v létě za slunečného, horkého počasí. Jeho koncentrace ale zvyšují také reakce při průmyslové výrobě a spalování fosilních paliv. Přízemní ozon je zdraví škodlivý, zvlášť v kombinaci se smogem ve městech. Expozice ozonu může vést k podráždění hrdla, bolesti na hrudi a v dlouhodobém horizontu k vážnějšímu poškození plic.
SO2 (Oxid siřičitý):
Oxid siřičitý reaguje s chlorofylem v rostlinách a narušuje tak fotosyntézu. V ovzduší oxiduje se vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je spolu s kyselinou siřičitou příčinou kyselých dešťů. Hlavní podíl na jeho vzniku má spalování fosilních paliv při průmyslových procesech i v domácích topeništích. Ovlivňuje dýchací i kardiovaskulární systém, což vede k astmatu, infekcím a podráždění očí.
NO2 (Oxid dusičitý):
Primárním zdrojem oxidů dusíku jsou motorová vozidla. Další velkým zdrojem oxidů dusíku jsou emise ze spalovacích procesů. Je součástí kyselých dešťů i přízemního ozonu. Může vést k bronchitidě, astmatu a srdečním onemocněním.
CO (Oxid uhelnatý):
Vzniká nedokonalým spalováním uhlíkatých materiálů a jako produkt v některých průmyslových a biologických procesech. Snižuje pohyb kyslíku v těle. Při jeho nízkých koncentracích může zdravý člověk pociťovat únavu, člověk se srdečními problémy bolest na prsou. Při vysokých koncentracích může způsobit nevolnost, bolesti hlavy a závratě. Velmi vysoké koncentrace jsou smrtelné.
