Úsekové měření rychlosti na silnici I/6 v dopravně rizikovém úseku Karlovy Vary – Olšová Vrata, v úseku km 108,04 – 112,30 obousměrně.
Z ustanovení § 79a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o silničním provozu"), mimo jiné plyne, že „za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel.“
Měření rychlosti ve výše uvedeném úseku silnice I/6 provádí Policie České republiky, zjištěná podezření ze spáchání přestupku jsou oznamována příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kterým je v tomto případě Magistrát města Karlovy Vary.
Důvodem pro zavedení výše uvedeného úsekového měření rychlosti je zvýšení bezpečnosti silničního provozu v úseku častých dopravních nehod.
Podle § 62 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů „Policie může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.“
Podle § 62 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů „Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, policie informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejní.“
Informace ke shora uvedenému úsekovému měření rychlosti je zveřejněna na webové stránce Policie České republiky.
Z ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu mimo jiné plyne, že řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg, vozidla základní složky integrovaného záchranného systému a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1.
Podle § 2 písm. b) zákona o silničním provozu „pro účely tohoto zákona provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.“
Zvláštním právním předpisem je zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Podle § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu „provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“
Ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu stanoví, že „provozovatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“
Podle § 125f odst. 2 zákona o silničním provozu „provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 odpovídá, pokud
a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,
b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a
c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.“
Podle § 125f odst. 3 zákona o silničním provozu se k odpovědnosti fyzické osoby za přestupek podle odstavce 1 nevyžaduje zavinění.
Podle § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu „Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč. Je-li ukládána pokuta za více přestupků podle odstavce 1 projednaných ve společném řízení, horní hranice sazby pokuty se navyšuje na pětinásobek horní hranice sazby pokuty ukládané za přestupek nejpřísněji trestný; výše pokuty ukládané příkazem na místě nepřevýší 10 000 Kč.“
Podle § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu „obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a
a) nezahájil řízení o tomto přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo
b) řízení o tomto přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.“
Podle § 125f odst. 6 zákona o silničním provozu „provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích
a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo
b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel, jíž bylo následně vyhověno.“
Podle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu „obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud
a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2,
b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku a
c) porušení je možné projednat uložením pokuty příkazem na místě.“
Podle § 125h odst. 2 zákona o silničním provozu „Obecní úřad obce s rozšířenou působností určenou částku stanoví ve výši jedné poloviny dolní hranice sazby pokuty, kterou lze uložit příkazem na místě za přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. Vykazuje-li porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví určenou částku do 750 Kč; při stanovení výše určené částky přihlédne k závažnosti porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích.“
Podle § 125h odst. 3 zákona o silničním provozu je určená částka splatná do 30 dnů ode dne doručení výzvy podle odstavce 1.
Podle § 125h odst. 4 zákona o silničním provozu „výzva podle odstavce 1 musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, výši určené částky, datum splatnosti určené částky a další údaje nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 5 a 6. Doručuje-li se výzva podle odstavce 1 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do ciziny, považuje se za doručenou třicátým dnem ode dne jejího odeslání.“
Podle § 125h odst. 5 zákona o silničním provozu „je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.“
Ustanovení § 125h odst. 6 zákona o silničním provozu stanoví, že „neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.“
Podle § 125h odst. 7 zákona o silničním provozu „Určená částka je příjmem rozpočtu obce, jejíž obecní úřad vyzval provozovatele vozidla k uhrazení určené částky. Pro správu placení určené částky se použije daňový řád.“
Podle § 125h odst. 8 zákona o silničním provozu „Byla-li částka určená na úhradu určené částky poukázána v cizí měně, považuje se určená částka za uhrazenou ve stanovené výši také v případě, že byla uhrazena v nižší výši a rozdíl mezi určenou částkou a uhrazenou částkou nepřevyšuje 1 % z určené částky.“
Podle § 125h odst. 9 zákona o silničním provozu “Přeplatkem provozovatele vozidla se stává částka určená na úhradu určené částky
a) uhrazená po dni splatnosti určené částky, a to ke dni její platby,
b) v rozsahu převyšujícím stanovenou výši určené částky, a to ke dni splatnosti určené částky, nebo
c) uhrazená v nižší výši, než je stanovená výše určené částky, a to ke dni splatnosti určené částky.“
Podle § 125h odst. 10 zákona o silničním provozu „Je-li přeplatek podle
a) odstavce 9 písm. b) vratitelným přeplatkem, vrátí jej obecní úřad obce s rozšířenou působností do 2 měsíců ode dne jeho vzniku, nebo
b) odstavce 9 písm. a) nebo c) vratitelným přeplatkem, vrátí jej obecní úřad obce s rozšířenou působností do 1 roku ode dne jeho vzniku; tato lhůta neběží po dobu, kdy je obecním úřadem obce s rozšířenou působností vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 1, ve vztahu k němuž byla určená částka uhrazena.“
Podle § 125h odst. 11 zákona o silničním provozu „Vratitelný přeplatek vrací obecní úřad obce s rozšířenou působností bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb, z něhož byla částka určená na úhradu určené částky poukázána. Nebyla-li tato částka poukázána bezhotovostním převodem, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ke sdělení údajů potřebných pro vrácení přeplatku. Ve výzvě stanoví obecní úřad obce s rozšířenou působností lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů. Vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč se nevrací.“
Podle § 125h odst. 12 zákona o silničním provozu „Vratitelný přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností uplynutím 3 měsíců ode dne
a) marného uplynutí lhůty stanovené ve výzvě podle odstavce 11; o tomto následku musí být provozovatel vozidla ve výzvě poučen, nebo
b) vzniku přeplatku, pokud se nevrací z důvodu, že nedosahuje výše 200 Kč.“
