Za co lidé v lázeňském trojúhelníku aktuálně utrácejí? Jak se budou v horizontu několika následujících let měnit požadavky turistů? Na co by se měla města i podnikatelé připravit? A jak může případný zápis na seznam UNESCO změnit Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně? Konference "Lázně 21. století - rozvoj regionu a podnikatelské příležitosti" se uskutečnila dnes v karlovarské Becherově vile.
Začala tiskovou konferencí, následovala analýza anonymních dat platebního chování, shromážděných společností Mastercard, z analýzy vycházející návrh dalšího postupu a nakonec diskuse s návštěvníky konference.
Analýza zjistila tři hlavní cílové skupiny, na které je potřeba myslet v souvislosti se zápisem lázeňských měst na seznam UNESCO - občan, turista, lázeňský host. I účastníci konference ocenili, že jednou z hlavních skupin jsou občané.
Strategie dalšího postupu se zabývala i tématy, která zdánlivě s UNESCO nesouvisí - například bezpečností, ale také ochranou životního prostředí nebo rozumným udržováním nepřeplněného města. Naopak očekávanými tématy byly infrastruktura, parkování, služby, sdílená a ekologická doprava. Představitelé všech tří měst se shodli na tom, že je důležité, aby společně nabídli takové možnosti, že i turisté budou mít potřebu zde strávit několik dní. Naopak opatrně je třeba zacházet s jednodenním davovým turismem, který tolik ničí některé jiné lokality UNESCO v České republice.
Starosta Františkových Lázní Jan Kuchař například uvedl, že nový zápis na seznam UNESCO znamená obvykle nárůst zájmu v prvních čtyřech až pěti letech, ovšem v mnoha případech, kdy daná města nebyla na tento zájem připravena kvalitou, zájem opět po čase upadl. Toho se chtějí města lázeňského trojúhelníku vyvarovat.
Starosta Mariánských Lázní Martin Kalina souhlasil, že doprava je jedním z klíčů ke spolupráci měst a pohybu návštěvníků mezi nimi, a konstatoval, že i Mariánské lázně už disponují například dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Navíc vidina UNESCO pomohla rozhýábat dlouho neřešené chátrající budovy ve městě.
Generální ředitel Mastercard pro Česko a Slovenskou republiku a Rakousko Miroslav Lukeš připomněl, že společnost již od roku 2016 spolupracuje s Karlovými Varyv oblasti dopravy a odbavovacích systémů, které tak zavedly možnost platby jízdného nebo parkovného kartou dříve než například Praha, ale také nabízejí možnost platit jízdné mobilní aplkací s výraznou slevou.
Primátorka Karlových Varů konstatovala, že kromě dopravních systémů a infrastruktury je také potřeba oživit myšlenku veřejných lázní, kde se mohou setkávat návštěvníci různých typů i místní. Posledním takovým zařízením v Karlových Varech jsou Alžbětiny Lázně, u kterých město intenzivně hledá možnost jejich rekonstrukce, například s využitím programu pro obnovu strukturálně postižených regionů Česka RE:START.
Výsledky prezentované na konferenci se stanou součástí společné strategie lázeňských měst tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku. Jejím propojujícím pilířem má být komunikace, specifickými pilíři jsou už zmíněná Mobilita, Služby a infrastruktura, Bezpečnost a Životní prostředí.
