Osmdesát procent jírovců u Myslivny je napadených klíněnkou a hnilobou, nahradí je odolnější třešně.
Jírovce v sadu poblíž bývalého sanatoria Myslivna nahradí výsadba ovocných stromů. Důvodem je špatný zdravotní stav dřevin. Většinu stromů poškodila klíněnka a hniloba, jiné sucho. Lázeňské lesy Karlovy Vary, které mají porosty lázeňského města ve své správě, se obávají o bezpečí návštěvníků, a v nebližších dnech proto jírovce pokácí. Nově vysazený sad s pečlivě vybranými odrůdami třešní doplní lavičky a herní prvky a poslouží tak k zatraktivnění lokality v blízkosti Jeleního skoku. Historické pojetí struktury výsadby přitom zůstane zachováno.
Při analýze současné situace byl vyhodnocen zdravotní stav všech 72 stromů rostoucích v sadu u bývalého výletního objektu. Napadení klíněnkou bylo potvrzeno u 56 jírovců, dva měly puklý kmen a z jednoho zbývalo pouze torzo. Dvě břízy bělokoré uschly. „Stromy jsou ve stádiu rozpadu, místo se tak stalo nebezpečným pro všechny, kteří se pohybují v blízkosti uvedené lokality,“ varuje ředitel lázeňských lesů Stanislav Dvořák. Jírovce proto budou pokáceny a nahrazeny vhodnějšími dřevinami.
S rozhodnutím souhlasil i Národní památkový ústav. „Na základě dendrologického vyhodnocení předmětných stromů akceptujeme nutnost jejich odstranění z důvodu velmi špatného zdravotního stavu,“ uvedla ředitelka územního pracoviště v Lokti Romana Riegrová.
Třešně budou odolnější než introdukované jírovce
„Jírovce jsou stromy v České republice nepůvodní. Sad se přitom nachází v blízkosti maloplošného chráněného území. Na doporučení odborníků ze Správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les (CHKO) je proto nahradíme různými druhy třešní, které byly pečlivě vybrány s ohledem na místní půdní i klimatické podmínky,“ vysvětluje rozhodnutí změnit druhovou skladbu ředitel lázeňských lesů.
„Z hlediska památkové péče je při následné nové výsadbě nejvhodnějším řešením zachovat stávající strukturu a skladbu dřevin, tedy stromořadí jírovců. Jedná o koncept doložený k době výstavby výletního objektu Myslivny,“ doplnila ředitelka Riegrová. „Na jednání se zástupci lázeňských lesů a CHKO jsme však po vzájemné dohodě akceptovali řešení navržené ze strany lázeňských lesů.“ Odsouhlasení výsadby předcházelo i posouzení Martina Lípy, garanta genofondových ploch v České republice.
Struktura sadu zůstane zachována
„Nová výsadba by měla strukturou kopírovat stávající, historicky zažitou koncepci, dojde pouze ke změně druhové skladby, kterou jsme v tomto konkrétním případě připustili,“ zní stanovisko památkového ústavu.
Náhradní výsadbu zajistí v průběhu listopadu organizace Sázíme stromy. „Sázet budeme celkem dvacet stromů do desetimetrového sponu. Pro výsadbu jsme vybrali staré odrůdy třešní na semenných podnožích z genofondového sadu v Tachově. Jedná se o odrůdy typické pro náš region. Jsou odolné, zvyklé na místní klima, povětšinou rezistentní proti chorobám a škůdcům. Díky semenné podnoži jsou bujně rostoucí a dlouhověké, nevyžadují tak náročnou péči a zálivku,“ popisuje Michaela Vondráková, koordinátorka projektu Sázíme stromy.
Pokud by došlo k poškození dřevin u cesty vedoucí k sanatoriu, budou nahrazeny poloodrostky lip a dubů, aby byl zachován charakter krajiny navazující na historickou stavbu.
Sad poslouží k relaxaci i sušení sena
Na krajích nově vzniklého sadu přibydou lavičky a jednoduché herní prvky. Místo se stane příjemnou zastávkou při cestě na blízký Jelení skok nebo rozhlednu Diana. „Plochu využijeme také k usušení sena pro zvěř v oboře, nebo zde vyzkoušíme pastvu ovcí, což se nám osvědčilo už na Staré Pražské,“ popisuje dále svůj záměr Stanislav Dvořák.
„Od revitalizace lokality si slibujeme, že se opět stane cílem návštěv široké veřejnosti. A stejně jako nyní vzpomínají mnozí na nedělní procházky a sběr kaštanů, budou další generace v budoucnu vzpomínat na krásu rozkvetlých stromů a sběr třešní,“ uzavírá Michaela Vondráková.
Během těžby je třeba řídit se pokyny lesníků
Cesty v okolí sadu budou během těžby přístupné. Návštěvníci však musí dbát zvýšené opatrnosti a dodržovat pokyny přítomných lesníků.
